MLÉČNÁ DRÁHA.

By Augustin Eugen Mužík

Když utrhla jsi hvězdu jednu,

ó ruko boží ohromná,

zas mizíš v modrém neprůhlednu,

být nechceš zmaru přítomná.

A hvězda padá s rodné výše

a kam, to neví nikdo z nás,

a v její prázdné místo tiše

se jiná hvězda tlačí zas.

Ta žije, kvete v něze vnadné,

kde dříve jiný život plál.

Ať jedna hvězda s nebe spadne,

však mléčná dráha plane dál.