Mlhovin komisní, šedivý plášť

Mlhovin komisní, šedivý plášť

zvolna se táhne Jelením Příkopem,

čouhají jen holé vrcholku stromů

k oknu sem v kasárna plesnivá,

jeptišek bývalý klášter.

Kosi si hvízdají popěvky jara,

vedle z Daliborky houslí hlas,

ryky kavalírů z Belvederu.

milostný šepot z míčovny Rudolfa krále.

Jaký to hluk! Hle, krvavá tam hlava

v mlze se šklebí, druhá vedle, třetí – –

a potok dole rozvodnil se krví.

Známí, che! známí všichni, co jich tisíc,

Jelení Příkop už je plný, plný.

Veliký zní hlas: Nikoho neživte!