Mluvo milá, hudbo velesladká,

By František Sušil

Mluvo milá, hudbo velesladká,

Krásy ducha sličný výdechu,

Jižto z mládí v libém úsměchu

Vlíbala mně milovaná matka!

Tvojich kroků chůze milopadká

Tuto vane slastnou potěchu,

Tuto opět v ručím pospěchu

Bouří z prudka chodů tvojich zvratka.

Ducha hloub tvá, ucho hudba jímá,

V libém proudu harmonie tvojí

Zefyr šepá, bouře divá hřímá.

Zvuk tvůj milý s pradědy nás pojí;

Zrcadlem jsi mysli dávných otců,

Nejdražším jsi jměním domorodců.