Mlýn na samotě. (I.)

Vůní trav a květem luk

potok v stráň se vine; –

měsíc šeří olšemi,

na dně roj hvězd plyne.

Vlnky plny hovoru

tančíce si skočí; –

v stráni v mlýně vesele

kolo se v nich točí.

V okně mlýna dívčina

vnadným květem sedí;

sní – a oko šeří lip

za sny k lesům hledí.

S prškou květů, s větví jež

střásá vánek zticha,

večer teplo, hvězdnou zář

do srdce jí dýchá.

Co v něm jara rozkvetlo,

Bůh a hvězdy vědí; –

v plesy srdce dívčího

veselou mlýn odpovědí.