MNĚ NĚKDO UMŘEL...

By Josef Rosenzweig-Moir

Mně někdo umřel dnes, já slyšel jeho povzdech,

jak útlou květinu když vítr přelomí.

Pláč tichý, drásavý šel po ztemnělých hvozdech,

kde křídla bělavá se chvěla nad stromy.

A něco sřítilo se v nivách mojí duše,

a marně proudily tam horké slzy mé.

Já půjdu životem tak zlomeně a hluše...

Oči se nezvednou a duše nevzplane...