Mnoho je vzácných panáků na zemi,

Mnoho je vzácných panáků na zemi,

mnoho vycpaných hastrošů,

copatých, slavených sterými bájemi,

líbaných s fanfárou na šosu,

dýšících uvnitř dusnými stájemi.

Však jeden zvláště mě září svou chvátí

od nohou kol břicha výše,

na niž pro jeho pozdější tovaryše

s úctou zemští pohlížejí svatí.

Však Čechy zkusily, jak prsty měl dlouhy,

jak chrčel lev v peřestech vrány hyna –

Včera jsem hleděl naň, zda klam to pouhý?:

zpola to člověk a Fénix zpola. –

Divné, že dnes mi připomíná

klid přežvykujícího vola.