Moc víry a modlitby.

Mějte víru Boží: jasnou, živou, silnou,

Ježto, živouc láskou pravdy neomylnou,

Pramenem jest míru, odvahy a síly,

A vás v díle, v boji svatém neomýlí.

Nebo vězte, což vám, věrní, dím na jisto:

Kdo dbá, by v něm srdce bylo čisto,

A v tom srdci nepochybnou víru chová,

Bůh že může všecko vedle svého slova;

Taký člověk řekl-li by této hoře:

„Pozdvihni se a již sebou vrz do moře!“ –

Žádal-li by věci, nemožnou jež zdá se,

Avšak čelí Otci ke cti – duši k spáse:

Taký učeník můj s pevnou vírou v duši,

Že se stane, co chce – čeho sobě tuší,

Aj, ten na své oči uzří, pozná, zkusí,

Že což chtěl on, z vůle Boží stáť se musí.

A proto též to vždy mějte na paměti,

Co vám káží ústa moje neomylná:

„Když vám bude na modlitbě k Bohu spěti,

Hleďte, ať je v srdci čistém víra silná!

Slovo mé nechť stále na mysli vám tane,

Že začkoli s věrou na modlitbě vroucí

Prosiť budete, dá Bůh vám všemohoucí –

Vezmete, což chcete, – všecko vám se stane!“