Moderní souboj.

Studenti dva byli kamarádi

dřív, než měli jedno děvče rádi;

tím však vyschnul jejich lásky zdroj,

proto vyzvali se na souboj.

Povědomo je mi do jista,

byl to filolog a jurista.

Aby vítěz ušel trestu

a nepřišel do arestu,

stál již povoz u silnice,

v němž měl odjeť za hranice.

Souboj odbýval se kdesi

na pasece mezi lesy.

Filolog měl první ránu:

právník klesl. „Už je v Pánu:“

zvolal vítěz, vida krve toky

a hned k vozu obrátil své kroky.

Sotva zmizel, právník křepce vstal,

neboť do pistol jen prachu dal,

míšek s krví vložil pod vestu,

aby, padna, vyhrál nevěstu.

Sebéře se a pln radosti

nad svou juridickou chytrostí

po pěšinkách pádí k dívce svojí,

by jí podal zprávu o souboji.

Vrazí do domu a letí po schodech,

až mu kvapem zatají se dech,

otevře a – hrom v to měl by prát:

tu již sedí – vítěz kamarád.