MODERNÍ ŽALM.

Neříkej, že všechno prchá

na světě zde marným snem,

čas že všecko zdeptá, zdrchá,

krásu, lásku s požitkem.

Když tu byly, měl’s je chvíli,

proč’s jich plně neužil?

Z věku svého jaré síly

z těch se zřídel nenapil?

Pro věčnost jich nezadržíš!

Brzy splynou v zmar a šer;

v dlani pro den vždy hrst držíš

krásných, luzných efemér.

Vybrati z nich jen ty krásné,

to jest umění, věř, žít,

a v tom, den již co ti hasne,

slední krůpějí se zpít.

Všady krása k tobě volá,

lásku jen v svém srdci měj!

V osudu pak vírná kola

směle sáhni – čaroděj!

Máchni proutkem vůle směle,

skutek se již dostaví,

a v tom podoben buď včele,

jež se nikdy neznaví.

Ocenit pak, co jsi zažil,

jiných soud tě naučí,

po čem jsi se snažil, bažil,

když ti klesne v náručí.

Věř, svět krásný jest a bude

s trochou lásky u lidí,

opuštěné jen a chudé

srdce vše to nevidí.

Sebe neopusť v tom ruchu,

nikdy chudším nebudeš,

nebo jak duch mluví k duchu,

bratry všady nalezneš.

A byť vše to klamat mělo,

smrt než tebe vyléčí,

volné srdce, hrdé čelo

ideal jest největší!