MODLETE SE ZA MNE!

Vše opouští mě, nechtějí mne znáti,

kdož byli srdci mému nejbližší,

stín prodloužil se, den se valem krátí –

kdo moji úzkost, kdo ji utiší?

Vše, več jsem kdysi věřil, bylo klamné –

má sestro bílá, modlete se za mne!

Kde chtěl jsem růže míti – vzrostlo hloží,

já vína nalil – hořklo v poháru;

mě za vše soudit budou lidé boží –

hle, soudce jde již v přísném taláru!

Vše, več jsem kdysi věřil, bylo klamné –

má sestro bílá, modlete se za mne!

Vše zničeno, co pěstoval jsem v duši

od první svého jitra hodiny,

i poslední mé květy osud kruší –

váš karafiát zbyl mně jediný!

Vše, več, jsem kdysi věřil, bylo klamné –

má sestro bílá, modlete se za mne...