Modlím se k Tobě sílou lásky svojí,

Modlím se k Tobě sílou lásky svojí,

té, která přetrvá vše pohanění,

té, která drží lilje v dlani dvojí,

když v rukách jiných vše se v bláto mění.

Modlím se k Tobě sílou svojí muky,

té, která beze snů zná dlouhé noci,

jíž padá berla z unavené ruky,

jež v závěj hoře klesá bez pomoci.

Modlím se k Tobě sílou svojí víry,

té, jež se nedá, jež vytrvá navždy,

se nedá zlákat, kde rvou pomsty víry

a osidlo kde číhá samovraždy.

Modlím se k Tobě celou svojí duší,

svou bytostí, svou prací a svou slávou,

tím, co jen srdce uhádne a tuší,

polibku něhou, hrobu zvadlou trávou.

Modlím se k Tobě, abys byla se mnou,

kdy opustí mne všecko v světě širém,

bys ruku podala mi v půlnoc temnou

a spasila mne důvěrou a mírem.