MODLITBA HUSOVA.

Ó, Pane, jemuž odevzdal

jsem při svou, Kriste Ježíši,

stůj při mně, abych vytrval

v Tvé pravdě, kterou’s poznat dal

mně v lásce svojí nejvyšší.

Ó, znám se ke své slabosti,

vím, jsem jen jako třtiny stvol,

že nedovedu v radosti

přijímat zkoušek krutosti,

jak radil Jakub apoštol.

Však vím, Ty neodsoudíš mne,

jenž, čistý sám a bez hříchu,

jsi večer po skonání dne

v úzkosti chvěl se tajemné,

než sáhl’s po svém kalichu.

Vím, že bys moh’ mne zbavit pout,

ba z ohně, jenž se rozhárá,

by po údu mně trávil oud,

mne moh’ bys vyvést vůní rout,

jak z hrobu vyved’s Lazara.

Však o to nechci, Pane, ždát;

ať světa moc mne rozdrtí.

Jen to mi račiž, Kriste, dát,

bych pevně doved’ vytrvat

při pravdě Tvé až do smrti!