Modlitba k Buddhovi.

Duše světa! Vesmír celý

kolébkou je tvou či maskou

nebo hrobem spíš?

Žiješ soucitem či láskou?

Kdy se, v kom se znovu vtělí

velký zjev tvůj zářný, skvělý?

Trnu sám tou nad otázkou,

a ty v hmotě spíš!

Duše světa! V proudu tvarů,

vlnících se bez přestání,

kdy se probudíš?

Hvozdů oddech, klasů vlání,

luna v lesku, slunce v žáru,

květy, zvěř i lidi v páru,

život, porod, umírání,

co tvá praví říš?

Duše světa! Pouze v sebe

zakotvena, pohroužena

ve Nirvany tiš,

hádanka vždy, kmet i žena,

horstva svah a nad ním nebe,

moří hloub, co plá i zebe,

Maje zrcadlo, vír, změna...

Obejmi mne již!