MODLITBA K OSUDU VYSTĚHOVALECKÉ DÍVKY

A na rozloučenou, žes tak líbezný květ,

než dobrý tě vítr políbí naposled v líc,

ať osud tě rozlíší jasně od poutnic,

jež neuzří pro chudobu svět,

jimž pro slzy vždy málo je na dlani

penízů pro radost i strádání.

Ty za dolarem ulicí vyšly beztvárnou

a v tlupě k otroctví tříděny,

ty v zámořských městech se dřou, až zestárnou,

neb v rozkoší domech jsou viděny.

Ty líbezný květe v barvách plamenných!

Spíš andělu strážnému podobná u dveří chat,

ať osud tě ušetří v zemích vzdálených,

zač miliony žen musily trpět a stydět, bát.