MODLITBA K ZÁPADU.

Je slavný zase den, kdy slunce sije

svou štědrou hrstí žhavé, zlaté sémě.

Mou duší svatá zvučí melodie

a jakýs zvláštní, slunečný klid ve mně.

A hledím v stranu, kde se západ sklání.

Má každé slunce den i západ rudý.

Ó slunce mé,

můj Helie, dej smrt mi v požehnání,

až ve svůj západ slavně půjdeš tudy!