MODLITBA O RADOST

Smutku, jdi pryč!

Nechci, bys při mně kráčel

jak stín,

oči mé slzami smáčel,

v mysli by ryl tvých výčitek rýč.

Radosti má, pojď blíž!

Bílou svou vlajku

na lodi vztyč,

vyprávěj o štěstí bajku,

však víš:

O lásce, jež pluje

na širém moři,

jak slunce hoří,

o větru, jenž duje

širým světem,

o plodu, jenž byl květem,

a uzrál přec do dlaně boží.

Ať se mi, radosti, úsměv tvůj vloží

do srdce, na ústa,

jak pole zlatých klasů

ať se mi v srdci rozrůstá,

rozrodí,

a smutek v něm ať zmizí jak koukol,

jejž ruka žence odhodí.