MODLITBA V PENSIONÁTU.

Já plála smyslně a záhadně jsem vřela

jak v máji měsíci, než jabloň vykvete,

však nikdo nepřisel, by přál si mého těla

a shasil touhu mou, být matkou dítěte.

O, zraky cizinců, jež nevrhly se na mne,

než v máji měsíci se jabloň obalí,

o, hvězdy vzdálené v tmách rozkoše mé klamné,

jste chladně přespříliš se na mne dívaly!

Já plála záhadně, jak míza v stromu plane,

než v máji měsíci dá jabloňový květ...

Jsem děvka tvá, jsem děvka tvá, o pane,

a život, smrt chci obé přetrpět!