MODLITBA ZA MRTVÉ (II.)

U ohňů dlíme. Každý zádumčiv.

Noc jak pes krotký tiše lehla si.

U ohňů dlíme. Na výzvu „qui vive?“

mnohý, kdo žil, se nám už nehlásí.

Prořidly čety. Prapor prostřílen.

Kdož pyšně v před šli, mdlobou sraženi.

Plápolá oheň, zaplašuje sen.

Po bitvě. Před ní. Jaké tažení!

Zní z lazaretu výkřiky a ston.

Bojiště ticho víc však zaleká.

Zní apel dnes jak umíráčku zvon.

Kdo zítřejšího dne se dočeká?