Modlitba.

Já jsem ji viděl v chrámu Páně,

V povážném tichu kráčela,

A pokropíc se vodou v bráně,

Tam před oltářem klečela.

Jak cherub z kůru andělského

V rozjímavém dlí modlení;

Nic nelpí na ní pozemského,

Leč chvílkami rtů pochvění.

Oči, dvě hvězdy v lesku jasném,

Posvátnou lijí zář k nebi,

A líce v proměnění krásném

Neproměnného velebí.

Pokorně třikrát sáhne k srdci,

Pobožnou rukou kyne v kříž;

Zkroušen chvátám se k zemi vrci

A vroucně vzdychám v nebes výš:

Tys věčná láska, Pane! Amen!

Staniž se povždy vůle tvá!

Však rozžži v ní milosti plamen

A spásy dojde duše má!