MODLITBA.

Nezasloužím si lásky tvé,

děvčátka přečistého.

Tíží mne omyly osudné

života mého.

Tvůj pohled tichý mne dojímá,

důvěřivý a vlídný.

Pověz, co mohu ti dáti já,

člověk bídný?

Stačím, nezklamu důvěru tvou,

Libuško, ve mě?

Budu ti pevnou oporou

na cestě údolím země?

Před zodpovědností úlohy mé

úzkost mne jímá.

Unesu štěstí netušené

rukama svýma?

Tak strašno je, divně a radostno tak.

Co činiti mohu?

Budu tě milovat, milovat

a důvěřovati Bohu.