MODLITBA

Patrone věcí ztracených, ó svatý Antoníne! –

Neboj se, já tě nezdržím, vím: musíš slyšet jiné,

kdybych pak tebe prosit měl, bys všechno to mi vrátil,

co jsem já, člověk pitomý, v svém živobytí ztratil

(na příklad srdce dvacetkrát, as tisíckráte hlavu),

ty bys v své svaté kancléři měl náhle pěknou vřavu!

Za jednu věc však prosím přec, té nad jiné mi líto,

kdykoli na ni vzpomenu, mnou celým zatočí to,

vzpomínka pouhá zahání mi z duše smutek škodný,

noci mi mění v denní jas a každou trpkost sladí –

patrone, tu věc zas mi vrať – ach vrať ji – budeš hodný!

čekám již, svatý – svaťoučký – vrať mi jen – moje mládí!