MODLITBA

By Antonín Sova

Ty, černý žale, neustále kroužící

z vrstev do vrstev, z nervů do nervů,

až někde v jámě končící

rozhlodán od červů,

v těl jasné krvi kouřící,

pod lebkou hnízdící!

Pokroku bože, žale, jehož proklínám

za dlouhých nocí! Mužná bolesti!

Ta, kterou z poroby své země mám,

i ta, jež listím v srdci šelestí,

jen zrývej mne a dále k cíli hoď

ve věčné vlnění potulnou loď,

pokroku Bože,

já vzývám tebe!