Modlitba.

Ty vznešená a krásná Matko Boží,

jež paprsek Svůj házíš k mému loži

na cestu hmotou, když mne jitro zdraví,

tisíci pokušení vjezd svůj slaví:

Ty, Jejíž svatý zrak mě doprovází

alejí bolestí a v duši hází

svým pohledem květ bílé lilie, –

Tě vzývám, svatá Panno Marie!

Veď dále mne tou děsnou pouští hříchu

v Moudrosti chrám, kde božství Tvé plá v tichu,

kde andělů druž ve hvězdách dlí snivá,

kaditelnicí slunce dolů kývá!

Veď k ctnosti mne a veď mne k Bohu mému,

mne přibliž cíli světle touženému,

Ty, Jíž svět malý tak, cit velký je,

slz Lásky Světitelko, Marie!