Modré zvonky.

By Václav Antonín Crha

Věj větérku do sádečku,

kde ty zvonky zkvítají:

a pošeptej moji milé,

ať tu lásku netají.

Řekni jí, že, když ty zvonky

sluncem lásky osloní,

že je jemně rozkolébáš,

že jí každý zazvoní.

Zazvoní pak zvonek modrý,

byť i bez srdéčka byl:

milujeť i dívka hocha,

když jí srdce vyloudil!