Modrý večer.

By Alfons Breska

Letní večer níž se chýlí,

modrý soumrak v údolí,

kudy bílá cesta pílí,

lemována topoly.

Kdesi v dáli zvoní zvony,

za horami tiše zní,

jejich zádumčivé tóny

nese vítr večerní.

Zlaté zvuky, zlatá znění

vanou modrým večerem,

upomínky, dávná snění

procítají v srdci mém.

Šerem vzchází měsíc bílý,

mlknou zvonů hlaholy,

moje touha v dálku pílí

jako cesta topoly.