Modrým jest a hladkým moře jihu,

Modrým jest a hladkým moře jihu,

tu a tam jen bílá pěna drobná,

jako květ a jako úsměv zdobná

vypjala se nízko v lehkém zdvihu.

Některá však, šednouc zrovna v mihu,

sama sobě byla nepodobná,

zdála se mně spíš jak vráska zlobná,

trvalou jež zanechala rýhu.

Cenu pěn kdo může rozeznati?

O srdcích a moři stejně platí:

Povrch obou neznámý dech zvedá

a jak nohou věčnou po něm chodí,

v mělkých stopách snad se radost shledá,

z hlubokých se vždycky bolest rodí.