MOJE DĚTI.

Moje děti – mladí ptáci,

a já štěp jim všem;

jedno teplé rodné hnízdo

mají spolu v něm.

Moje děti – jarní květy,

jeden z nich je kmen:

ten tu po mně v rodné půdě

zbude vkořeněn.

Moje děti rozletí se,

ptáci, v širý svět,

ani jedno nenavrátí

do hnízda se zpět.

Ale těm, co s bouří budou

nejkrutěj se bít,

štěp ten po mně, v těžké chvíli,

bratrsky dej kryt!