MOJE ZPĚVY

Zpěvy mé jsou dítky těžkých, rmutných chvil,

kdy krev v žilách vřela, pot se s čela lil,

všedním prachem hrubý potřísněn jich šat –

však jít ve svět musí, byť je vítal chlad!

Vždyť i ten pták v kleci vyzpívá svůj žal:

proč o poutech otrok zpívat by se bál?

Proč by bratřím, sestrám v temný žití stesk

nerozžehl z hlubin duše rudý blesk?

Zpěvy mé jsou dítky těžkých, rmutných chvil,

nejsou ale skřek a malomocný kvil:

svými rhytmy bijí v kobek vetchou mříž,

aby směly vzlétnout v nových světů říš!

Světy jasné, jež lze pouze tušit nám,

kdož jsme uvykali jen žalářním tmám!

Než vás s bratry stihnu, musí zhynout vrah,

padnu-li dřív, zpěv můj pozdraví váš prah!