MOJI HOSTÉ.

V mém tichém příbytku, v mé malé jizbě prosté

se časem zjevují jen trojí stálí hosté.

To němá Samota vždy první u mne klepá

a za ní pomalu se vloudí Nuda slepá.

Ty se tu uhnízdí – a po nějaké chvíli

Stesk hluchý doplnit je v pěkný trojlist pílí.

Ach, těžkou zábavu mám, věřte, s těmi třemi,

když káže mlčeti mi Samoty ret němý.

A věru těžko být se slepou paní Nudou,

vždyť knihy, obrazy jsou zábavou jí chudou.

A Stesk rad neslyší, jež rozum můj mu dává,

pro časy zaniklé mi lkáti nepřestává.

Jen tato trojice, jen tito stálí hosté

se někdy zjevují v mé malé jizbě prosté.