Mokřínský zámek.

Ve Mokříně na kopečku,

Stojí zámek knížecí,

V kterém se v jednom koutečku

Žije jako za pecí.

Tam se každý večer schází

Mokřínského mužstva květ,

Tam se smutku baňky sází,

Žízni dává výpověd,

Na stolech tam stojí žbánky,

Plné piva od ledu,

Srdce slaví radovánky,

Veselost jde ku předu.

Žádný tam jakživ nezívá,

Žádný se tam nermoutí,

Jeden mluví, druhý zpívá,

Třetí žízni krk kroutí.

Když se půlnoc rozprostírá,

Nade zámkem knížete,

Tu se každý již ubírá

Do teplého doupěte.

Buďte zdrávi ve Mokříně,

Zdráv buď, zámku knížete,

Dejž Bůh, ať i v tuhé zimě

Vám tam radost vykvete!