MOMENT PSYCHOLOGICKÝ.

By Jaroslav Vrchlický

Sta myšlének jak jisker žhavých

a bizarních sta nápadů

mou hlavou tančí v pózách hravých,

však bez míry a souladu.

Tak leccos moh bych ještě říci,

co v hloubi duše burácí,

však neklid, vichr těkající,

dál všecky listy obrací.

Cos myslím si o světa běhu,

cos o lásce, cos o kráse,

a cítím posud lásky něhu

i chuť obstáti v zápase.

A do areny plnou silou

zas vstoupit chtěl bych bujaře

a cítit mízu žití čilou,

jak mladistvý kmen na jaře.

Však cos mne poutá, cos mne drží,

cos chytá na tetivě šíp,

nad fantastických vidin strží

můj humor klímá i můj vtip.

A nechám klidně prchat chvíle

a tupě patřím do kraje

a úhořím v své plné síle

se roztržitě dívaje

za cigarety dýmem denně

i za svých vidin oblakem,

jak hoši patří udiveně

svým prchajícím za drakem.