MONOTONNÍ, STARÝ ZPĚV...

Monotonní, starý zpěv

den co den mi ve sluch tryská,

den co den mou dráždí krev

splav, jenž syčí, hučí, výská.

Monotonní splavu šum

noc co noc v můj pokoj znívá,

do mých snů a do mých dum

jednotvárnou píseň zpívá.

Jakoby mi říci chtěl

monotonní zpěv ten starý,

že to vše, zač v boj jsem šel

nítě duši v divé žáry,

že ten život kol a kol

vždycky táž je stará píseň,

kterouž věčně pláče bol,

věčný lidský rmut a tíseň – – –

Monotonní splavu šum

noc co noc v můj pokoj znívá,

a do mojich snů a dum

divný smutek žití splývá...