MOR V PAVII ANNO 680.

Znát vůli boží – v tom to všecko vězí.

Znát, co Bůh žádá, neboť vyplnění

už dáno člověku a silám jeho.

Znát, co Bůh žádá – to však lehko není

a proto právě, že je nevýzpytný

Bůh v zámyslech svých a že znáti nedá

souvislost vůle své a trestů svojich.

On bíti začne, bije, bije stále

a rána za ranou jde na svět bědný

a dlouho trvá, než dá znáti kněžím

cíl vůle své a předmět přání svého.

Ten Mor v Pavii – vypravovat mohu,

neb prožil jsem tam strašné rány jeho –

ten Mor v Pavii o tom dosvědčuje.

Kde vzal se, byl tu. Přišel jako vítr

a byl tu v celé hrůzné síle svojí.

Lid mřel, a zvony na zvonicích zněly

od jitra úsvitu až k šeré noci

tak dlouho, dokud zvoníků tu bylo,

a potom ztichly. Za pohřbem šel pohřeb

na svaté pole, potom ustávaly,

že nosičů už více nenašlo se.

A zůstávaly mrtvoly pak ležet,

kde Mor je srazil: v prachu na ulici,

v ložnici v lůžkách, v chrámě před oltářem

a při tabulích v síni večeřadel.

My zbylí, my jsme zavírali domy

a viděli jsme z oken tento výjev:

Jde dobrý anděl se zlým po ulici.

Na domy dobrý anděl ukazuje

a zlý se staví ku zavřeným dveřím

a dlouhým kopím rány do nich dává,

a kolik ran dá v dveře, tolik lidí

v tom domě zemře, neb ta uhození

znamením počtu pro Mor vyměřeným

dle vůle boží byla. Celé město,

Pavia slavná, lidnatá a pyšná,

tím Morem bylo téměř vylidněno.

A teprv nyní napadalo lidem,

proč vlastně Mor ten, co je vůle boží,

co přáním, jaká cena usmíření.

A tu se teprv začli ptát a zkoumat

a na to Pán svým kněžím zjevit ráčil,

za jakou cenu odvolá Mor z města.

I zlíbilo se totiž tehdy Pánu,

že mučenník a světec Sebestian

od města Pavie má dostat oltář

v kostele světce Petra in Vincoli

v dalekém Římě. Vyznamenat toužil

miláčka svého, jehož mladé tělo

v paláci císaře kdys pohanského

pro vyznávání Krista přivázáno

ke sloupu bylo, aby stálo terčem

střel z lučiště a zloby nevěřících.

A proto začal Bůh bít lidi Morem

a tak bil dlouho, až se ptáti začli,

co vůlí jeho. Když pak stál ten oltář,

jímž poctěn byl tam u svatého Petra

miláček boží, svatý Sebestian,

Mor odvolán byl, Bůh se smířil s lidem,

a navštívené město sbíralo se

z ran svojich zvolna právě jako člověk,

jenž těžkou chorobu byl šťastně přestál.