Moře – srdce.

To přenesmírné, čáruplné moře,

jak v širé mlze daleko se ztrácí,

to pravý obraz jestiť mého hoře,

jež vždy a stále v srdce se mi vrací,

o moře, moře, čáruplné moře!

Ta skrovná loď, jež na tvých vlnách pluje,

ta zdá se mi mou dumnou písní býti,

jež širé dálky věrně pozdravuje,

kde tichým mírem hvězda moje svítí;

o srdce, srdce, čáruplné srdce!