MOŘI

Miluji Tvé dálky bílé, nedozírné,

obzory Tvé skvělé, průsvitné a krásné,

zrůžovělé, modré vody, vlny mírné,

krůpěje Tvé čisté jako křišťál jasné.

Tvoje prudké bouře, rudé blesky sirné,

západy, v nichž slunce v žhavé touze hasne,

Tvoje šerá Ticha, letní noci smírné,

nad jichž krásou hvězdnou lidské oko žasne.

V Tvojich širých dálkách leží nekonečnost,

hvězdný vesmír dřímá ve Tvých tichých vodách,

kde již staletími prošla celá věčnost.

A v tom velkém Tichu, nad křišťálnou hloubí,

opěvána věky písněmi a v ódách –

nesmrtelnost s věčnem s životem se snoubí.