MOTIV KRAJINNÝ.

V zapadlém údolí oněmlý hřbitov zpola rozpadlý:

V kapli mechem zarostlé od zvonů stlely provazy,

na hrobech rozšlapaných pivoňky, břečťan uvadly;

Tam vzpomínka a modlitba v strach, hrůzu zamrazí...

Ohrada samovrahů v bodláčí, v trávě zvolna uhnívá,

plot kolem rozlámán a hrubé kříže zborceny,

smuteční vrba umrlčinou páchne a sosna trouchnivá,

v taj kouta lebka sčeří se, hnát rýčem zdrcený. –

A nebem černé mraky se táhnou a smutná soumraka,

rzí korouhvička krvácí a havran zakráká –

Tam člověku láska hříchem, sláva prach, tvor smrtí jen se chví,

tam bydlí bůh a velikost a věčnosť a zoufalství. –