MOTIV LETOŠNÍHO JARA.

To jaro už prstem zas kývá,

a od jihu ptáci zas letí,

prach žlutavý z jehněd se schvívá,

jak vítr jen zahoupá snětí.

A nebem jdou oblaky bílé,

a duší jdou oblaky bílé,

a květy jsou bílé, jsou bílé,

a myšlénky duší jdou bílé...

A duben už promoknul šestý,

déšť do bahna zvolna se vlíná,

a z rozmoklé, z rozmoklé cesty

mhou zavání smočená hlína.

A nebem jdou oblaky bílé

a duší jdou oblaky bílé,

a květy jsou bílé, jsou bílé,

a myšlénky duší jdou bílé.