Motiv národní.

Sněhu pln vzduch je jak motýlů,

na zemi poduška měkká...

Vsí jdu a myslím, kolik as

srdcí tu na jaro čeká.

Na jaro, na květy, vlaštovky,

s kterými přilétá štěstí.

Vzpomněl jsem: „Počkej jen do jara,

až bude fiala kvésti...“

Kolkolem leží jen sníh a sníh

mrazivé ukrutné zimy,

květiny zmizely v závějích,

ptáci se ztratili s nimi.

Kolkolem všecko jen led a led,

na cestách, na proudu vodním,

bude to trvati, nežli květ

první se probudí pod ním!

V jednom tu okně zřím děvčátko,

oči tak teplé, tak snivé...

Dál jdu, však prosím: Dej tenhle rok,

Bože, kvést fialám dříve!