Motiv z Cervántesa.

Don Kychotem ideálů byl jsem kdysi, vím to, vím,

šílenství to od kolébky se mnou šlo, vždy hrálo prim

a dodnes mi našeptává: brachu, učiň to a to.

Co učiním, všecko marno... Všecko, všecko proklato!

Sancho Pansa vykrmený věru že se lépe má,

láhvici on s truňkem nese a já záhad břemena.

K smíchu jsem? Co na tom, páni! Že je blázen, Kychot ví.

Kychotovi směj se kdo chceš, pohrdej však Tartuffy!