Motiv z jatek.

Vy s hrůzou jste svou, slečno, odvrátila hlavu,

když padla rána v čelo mohutného bravu

a k zemi skácelo se těžké zvíře s rachotem

a krev mu tryskla horká z hrdla rudým obloukem.

A Vy jste tak zděšeně svou hlavu odvrátila,

ta smrť, ten pád, pěnivá ta krev Vás rozrušila?

Ne –: falešný Váš je cit, jak kočka falešný je!

Zde hleďte jen: silný hoch zas býka v hlavu bije,

a vytryskne zase do výše krev mocným obloukem

a nádherná, rudá, žhoucí skropí kolkol zem...!

Jen hleďte s otevřenýma očima bez chvění

a ssajte tu vůni síly a pijte tu kouřící krev,

ať žilami proběhne všemi v prudkém a divokém vření,

ať vstřebe se hluboko do Vašich útrob a cév.

Vždyť slečno, vzpomeňte, že matkou budete

a vím, že slabochy bezkrevné, chorobné míti nechcete –

nuž ssajte tu zázračnou vůni krve, jež se tu pění,

svým nervům pevnosti, své zmdlelé krvi dejte osvěžení,

ať silné Vaše děti jsou, jež dovedou se bíti

a pracovat, za štít svůj čistý vždycky v zápas jíti,

před nimiž každý v úctě neb strachu se skloní.

O všecko je, míti krev zdravou, mocně jež nitrem se honí,

a vítězně dojít až k cíli, nesmlouvat, necouvat zpět,

za urážku bídáku ranou umět dát odpověď hned –

a sladší je, slečno, být matkou kypících, silných dvou Gracchů,

než slabochů, kteří se válejí po první ráně hned v prachu...!