Motiv z Posázaví.

Nad řekou stojí bílý dvůr,

a níže pod ním stojí hrad

se zbytkem starých šedých mur

a lesy kolem obepjat.

Ty dva již patří druhu druh

si v líce asi mnoho let,

v tom dvoře život, zpěv a ruch,

a v zámku dřímá zašlý svět.

Tam staré visí obrazy

a mnohý prapor, meč a znak

i hodiny tě zarazí,

jak zaduní to divně tak.

A k dvoru jede plný vůz,

je nakupen v něm zlatý klas,

a v rachot kol a koní klus

se mísí svěží písně hlas.

A k hradu dvůr dí: Přetrvám

ty hradby tvé a kameny,

tys v sebe zavřen, tich a sám

a já s tou zemí spojený!