Motiv z rodné vsi.

Z těsného dvorku, kde již hrušky zrají,

v zelenou náves obrátil jsem oči:

co chvíli kdos jde, tetky štěbetají

neb něčí výkřik v myšlenky mi skočí.

Před nízkým domkem batolí se děti

a smutné husy k rybníčku se ztáčí –

a nade mnou, kde nebe neviděti,

haluzí zhoup’ se tichý trilek ptačí.

A v svěží trávník vběhlo kůzle něčí –

kluk Začalů si výskl na zahrádce

a mladé kůzle, stanouc pozdálečí,

zabeklo náhle tesklivě a krátce.