MOTIV Z VERONY.

Dům Montéků, dům Kapuletů, oba

tu stářím sešlé označila doba,

a přijde poutník, snílek sensitivní,

a kouzlo dávno, dávno odválo.

Jen černé stěny, vlhké, opryskané,

a s balkonů kus látky splývá zdrané,

nádvořím chodí kavalíři divní.

Chudoba dala krásy pramálo...

Sny básníka, milenci nesmrtelní,

kde hledat vás v tom stínu všednosti?

Kde poesie, již čas nerozmělní?

Tam, jediný kde ze hřbitova zbylý

je sarkofág, vás dnešek vyhostí.

A jenom tam lze sníti ještě chvíli.