MOTIVY Z LIBOSADU. (V.)

V koruně stinné ptáče volá sladce

snad nejmladšího svého miláčka,

tak ticho všady, stromy sotva šumí,

jen ze zátiší tluče kukačka.

Zde v zamyšlení pod růžovým keřem

vše pozoruju v mocném pohnutí,

a modlím se, ať vše to cítím ještě,

až v posledním se octnu vzdechnutí!