MOTTO I VĚNOVÁNÍ

Za chvíle tvůrčích muk i za svit nové dálky

chci děkovat, leč slova váznou vždycky:

to před odplutím bývá na lodi tak teskno,

že zmírá plavcům úsměv ironický.

Za chvíle tvůrčích muk a za svit nové dálky

dám každý dík i dar, jen smích svůj nedám,

vždyť v něm je rytmus srdce nejbolnější

a píseň k němu marně dosud hledám.