MOTÝL

By Petr Bezruč

Přes smrky, břemy, přes haluze jedlí

lehounký vánek se skřivánkem zvednul;

přes řeku vzpomínek loďky snů bředly,

motýl mi na ruku sednul.

Láska jsi, štěstí jsi, sličný motýle?

Odleť, bys šuhaje, děvuchu zdobil

na černé kadeři, na ruce bílé...

co bych já, co s tebou robil?