MOTÝLI NUDY.

Nad mořem klasů žlutých vzduch

se chvěje sluncem rozžhaven,

v něm bzučí líně roje much.

Je v zlato věže roztaven

kříž, který svití modravem.

Na krajích bílých u silnic,

jichž kolem vsí se vine lem,

schne tráva v slunci, dřímajíc.

Nad morem klasů motýli

se chvějí bílí v letu v něm, –

v mé duši nudy motýli

se chvějí bílí – kraj byl něm.