MOU SAMOTOU SE LÁSKY MIHL STÍN

MOU SAMOTOU SE LÁSKY MIHL STÍN

stín bílý, mnou by poesii v klín,

v klín kráse slétl, písni žal zbyl jen,

jen nadšení a kouzlo, touha, sen,

sen o světle a touha do výšin.

Do výšin, básník modra, jasu syn,

syn slunce, nesmírna že bratr žen,

žen z milostí vlá vůně rozmarín

mou samotou.

Mou samotou, jíž mluví věčna kyn,

kyn touhy světů, všehomíra splyn,

splyn s praláskou, jež nekonečný den,

den, vin v němž není, smutku, klam ni sten,

sten za tebou jen přec vzdých’ ze hlubin

mou samotou.