MOUCHA.

Svit prvý jara na svá křídla chytá,

jež druhům nechá často pocupati,

a bzučíc drze po pokojích lítá,

by hnusné červy mohla někam dáti.

Pak vážné lidi odpoledne trápí,

když pod čepicí s třapcem sny své snují,

a svojí značkou všecko značit kvapí – – –.

(Ji čisté věci totiž vyrušují!)

A když už cítí plíseň v šťávě bílé,

tož rychle utkví tam, kde v posled lezla,

a tak tam straší ještě dlouhé chvíle...

Takový drzoun, jenž má radost ze zla.