Mráček.

Leťte mráčky křídlem bílým

rozepjatou oblohou,

neste s sebou, co vám sdílím

s tichou hořkou žalobou;

splyňte s mrakem černým v dáli,

abyste to vyplakaly,

neb mé oči doplakaly

a již plakat nemohou.

Zmizel, ach! nadějný mráček

s mého srdce oblohy;

klamný, zrádný ten obláček

splodil smutek přemnohý.

S mráčku, jehož srdce želí,

jed a hořkosť napršely,

dny radosti vypršely,

prchly, zašly bez duhy.